Jak funguje lymfatický systém?

Lymfatický systém je nedílnou součástí imunitního systému a také informačního systému člověka. Je to vlastně jediný systém, jenž uchovává a transportuje z těla ven škodliviny, které jednak vznikají při funkci organismu, jednak do něj vnikají z vnějšího prostředí vzduchem a potravinami.

Protože je tento systém hlavním faktorem obranyschopnosti organismu, má rozhodující podíl na všech nemocech dnešní doby.

Lymfatický (mízní) oběh se velmi podobá oběhu krevnímu. Větší lymfatické cévy jsou podobné jako žíly, lymfatické kapiláry jsou rozptýleny přes celé tělo. Součástí tohoto systému jsou i lymfatické uzliny a orgány (kostní dřeň, slezina, brzlík). Největší vliv na tvorbu, kvalitu a proudění lymfy mají orgány jako žaludek, slinivka a slezina, jež plní v organismu sekretorickou funkci. Navíc přímo ovlivňují výživu svalů, tedy systém nejvíce napomáhající oběhu lymfy. Proto vhodná výživa a správná funkce těchto orgánů hraje významnou roli v celkové obranyschopnosti organismu.

Hlavní funkcí lymfatického systému je vstřebávání přebytečné tekutiny a její návrat do krevního řečiště, vázání tuků a účast na fungování imunitního systému. Uzliny zachycují nečistoty proudící lymfou a vylučují je z organismu. Lymfa tedy odvádí z těla všechny toxické látky, které naše tělo přijímá. Za normálních okolností protéká lymfatickým systémem denně zhruba 4 litry tekutin. Obsahují vodu, bílkoviny, tuky, soli, odumřelé buňky, baktérie, látky vzniklé jako odpad metabolických procesů.

Jak se projevují poruchy lymfatického systému?

Každá větší ekologická zátěž, jizvy po zraněních a operacích, staré infekce v mandlích, dutinách hlavy nebo kolem zubů v čelistech (tzv. ložiska) jsou rušivými poli pro organismus a mohou zpomalit nebo zastavit průchod lymfy, způsobit otok, napětí, bolest, hromadění různých toxinů a posléze zánětlivé změny v okolí i na vzdálených místech.

Nadměrné zatížení lymfatického systému toxiny, stresem, příp. poškození lymfatických cév úrazem, operací, infekcí apod., se většinou nejprve projevuje "obyčejnou" únavou nohou, později celého těla, psychickým podrážděním, otékáním nohou především v oblasti kotníků, hlavně večer a po velké námaze, později otoky v břiše nebo v obličeji, často přisuzovaným otylosti, lymfedémy, otoky očních víček, mízních uzlin, dechovými potížemi bez zřejmé vnější příčiny, sklonem k infekčním nemocem z oslabení imunitního systému a v neposlední řadě vznikem nádorových onemocnění.